Katolický týdeník 01/2012

Pětice řeholnic pečovala do poslední chvíle o Václava Havla. V týdnu před Vánoci jsme se sešli s jednou z nich, se sestrou VERITAS HOLÍKOVOU, která pro KT podává svědectví o skonu exprezidenta.

Jak se stalo, že se zrovna váš řád – boromejky staral o Václava Havla?

V červenci se rozhodovalo o tom, kde by se dál mohl věnovat rehabilitaci a léčbě následků zápalu plic i dalších zdravotních komplikací. Se svým osobním lékařem MUDr. Tomášem Bouzkem se dohodl, že by rád odjel na svou chalupu na Hrádeček. Potřeboval však stálý zdravotnický dohled a péči. Krátce předtím, než měl na Hrádeček odjíždět, oslovil pana arcibiskupa Duku, zda by mu nepomohly sestry boromejky, které znal z nemocnice Pod Petřínem – tedy spíš z doslechu než osobně. On tam několikrát jako vězeň i ležel, protože ruzyňská věznice tam spádově patřila, ale to ve zdejší nemocnici sestry ještě nepůsobily. Paní Havlová se pak obrátila na naši generální představenou.

Ze začátku panu prezidentu Havlovi pomáhala asistentka arcibiskupa Dominika Duky sestra Dominika, která je lékařka. Poté jsme službu převzaly my čtyři boromejky: sestra Evangelista, Angelika, Alena a já. Od září se k nám přidala sestra Ludmila – z Kongregace Šedých sester III. řádu sv. Františka.

Když se ohlédnete za obdobím, kdy jste mohla být Václavu Havlovi nablízku, jak na vás působil, čím vás třeba obohatil?

Pan Václav Havel byl konkrétní filozof, rozhodně nebyl snílek nebo idealista, jak se mu často podsouvalo se snahou znevážit některé ideály, které formuloval, hájil a stál si za nimi. Jak jsem ho mohla poznat na konci jeho života, on skutečně uvažoval také prakticky. Velmi ho zajímalo, jak žijí docela obyčejní lidé, kolik se doplácí za léky, a podobné věci. Mohla jsem tedy vidět, jak se mohou i vznešené ideály projevovat zcela prakticky v životě.

Nakolik byl Václav Havel v poslední době v kontaktu s druhými lidmi? Co si budete nejvíce pamatovat?

Jak před ničím neuhýbal. Nebál se čelit těžkým věcem, mluvit o nich – a stejně tak se nestrachoval hovořit o smrti a umírání. Tváří v tvář všem obtížím svého zdravotního stavu se neobával konkrétně probírat svou perspektivu jak s námi, tak se svým ošetřujícím lékařem.