Příběh sv. Anežky České

03 December 2017
Anežka sice neměla vlastní děti, ale zajisté byla životodárná všem, kteří ji znali.

Anežka byla dcerou královny Konstancie a krále Otakara I. z Čech. Byla zasnoubena vejvodovi ze Slezska, který zemřel o tři roky později. Když vyrostla, rozhodla se, že chce vstoupit do náboženského života.

Po pádu manželství s německým králem Jindřichem VII a anglickým králem Jindřichem III. se Anežka potýkala s návrhem na sňatek s římským císařem Fridrichem II. Ona však požádala o pomoc papeže Gregora IX. Papež byl přesvědčivý; Frederick velkorise prohlásil, že se nemůže urazit, když Anežka upřednostnila krále nebes před ním.

Poté, co Anežka postavila nemocnici pro chudé a ubytování pro řeholníky, fi nancovala výstavbu kláštera Klarisek v Praze. V roce 1236 vstoupila do kláštera se sedmi dalšími šlechtičnami. Svatá Klára poslala pět sester ze San Damiana, aby se k nim připojily, a napsala Anežce čtyři dopisy, aby jí sdělila o kráse jejího povolání a o svých povinnostech jako abatyše.

Anežka se stala známou pro modlitbu, poslušnost a umírání. Papežský nátlak ji přinutil, aby přijala její volbu jako abatyše, nicméně titul, který upřednostňovala, byl “starší sestra.” Její postavení jí nezabránilo vařit pro ostatní sestry a opravovat oblečení malomocným. Sestry ji považovaly za laskavou, ale velmi přísnou, pokud se jednalo o dodržování chudoby; odmítla nabídku svého královského bratra, aby vytvořil nadaci pro ten klášter.

Oddanost Anežce vznikla brzy po její smrti 6. března 1282. Byla kanonizována v roce 1989.


Source: www.franciscanmedia.org